Samhain – čas čarodějnic, duchů a nových začátků
Čas čarodějnic. Čas, kdy se hranice mezi světy ztenčuje a minulost se na chvíli přibližuje přítomnosti.
Příroda odkládá všechno, co už nepotřebuje. Stromy ztrácejí listí, pole osiřela a světla každým dnem ubývá. Nic se nesnaží zastavit příchod zimy. Jen člověk má občas pocit, že se musí všeho držet zuby nehty. I toho, co už dávno dosloužilo.
A právě o tom je Samhain. O koncích, které nemusí znamenat prohru. O vzpomínkách na ty, kteří tu byli před námi. O odvaze podívat se i do vlastních temnějších koutů.
SAMHAIN – KDYŽ ROK KONČÍ S PODZIMEM
Samhain patří mezi nejvýznamnější svátky starých Keltů. V kole roku leží mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem a tradičně se slaví na přelomu 31. října a 1. listopadu.
Energie Samhainu se ale neomezuje na jedinou noc. Je to celé období proměny, které můžeme vnímat už v posledních říjnových dnech a které doznívá i během prvních listopadových dní. Příroda ostatně také nepřechází z podzimu do zimy úderem půlnoci.
Samhain označoval konec období sklizně a začátek zimy. Čas, kdy se příroda ukládala k odpočinku a lidé se připravovali na dlouhé měsíce chladu, tmy a nejistoty.
Dnes si můžeme kdykoli rozsvítit, zatopit nebo zajít do obchodu. Pro naše předky však příchod zimy znamenal mnohem víc než výměnu šatníku. Zásoby musely vydržet, úroda už byla sklizena a další období hojnosti bylo daleko.
Není proto divu, že právě tento okamžik vnímali jako významný předěl. Samhain se dodnes označuje za keltský Nový rok. Symbolický konec jednoho cyklu a začátek dalšího, v němž se život na čas stahuje do ticha a tmy.
KDYŽ SE HRANICE MEZI SVĚTY ZTENČÍ
Podle starých tradic se o Samhainu otevírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Duchové předků se mohou vracet mezi živé a svět, který běžně vnímáme jako pevný a neměnný, na chvíli ztrácí své obvyklé hranice.
Ať už této představě věříš doslova, nebo ji vnímáš jako symbol, Samhain nabízí příležitost vzpomenout na ty, kteří tu byli před námi. Na lidi, jejichž příběhy, rozhodnutí i chyby se nějakým způsobem propsaly do našich vlastních životů.
Možná ti to připomíná naše Dušičky. A není divu. Také začátkem listopadu zapalujeme svíčky a vzpomínáme na ty, kteří už tu s námi nejsou. Zatímco Samhain vítá temnou polovinu roku a otevírá prostor pro magii, Dušičky jsou především časem tichých vzpomínek. Dvě různé tradice, které se potkávají u stejného tématu – smrti a pout, která přetrvávají.
Ale Samhain nás neobrací jen k minulosti.
S přibývající tmou přichází také prostor podívat se na to, před čím během roku raději uhýbáme. Na vlastní strachy, nevyřčené pravdy, staré křivdy i části sebe sama, které se nám příliš nelíbí.
Protože ne všechno, co schováváme ve tmě, je skutečně temné.
ČAS ČARODĚJNIC, MAGIE A RITUÁLŮ
Samhain má své pevné místo také v současných pohanských a čarodějnických tradicích. Je časem věštění, rituálů, vzpomínání i symbolického loučení s tím, co už v našem životě nemá pokračovat.
Nemusíš ale vlastnit kotlík, znát zaklínadla ani mít černou kočku. Někdy stačí svíčka, kus papíru a ochota položit si pár otázek, na které se nám během roku příliš nechce odpovídat.
Co už v mém životě skončilo, ale já se toho stále držím? Co si odmítám přiznat? A co chci uchovat, i když všechno ostatní nechám odejít?
Právě těmto otázkám se budeme věnovat ve třech samhainových rituálech.
3 tipy, jak prožít Samhain – rituály a techniky
Období symbolické smrti a nového začátku můžeme využít k rozloučení se vším, co nám uplynulý rok přinesl i vzal. Očistit se od všeho nepotřebného, co si s sebou neseme ze starého cyklu, a vytvořit prostor pro nové.
Samhain je časem smrti, změny a opouštění starého. Zve nás k hlubšímu ponoru do vlastního nitra, k zastavení a sebereflexi. Je to příležitost obrátit pozornost k sobě a věnovat si prostor a čas.
1 - PRÁCE SE STÍNY
Pojďme se nejdříve ponořit do svého nitra. Využijeme energii Samhainu a podíváme se na své stíny.
Stíny jsou všechno, co se snažíme skrývat, co jsme v sobě dosud nepřijali nebo před čím raději zavíráme oči. Mohou to být naše vlastnosti, schopnosti, chování, ale i potlačené talenty nebo lži, které jsme někdy vyslovili.
Možná tě překvapí, kolik energie získáš, když přestaneš svou stinnou stránku maskovat a zkusíš ji naopak pochopit a využít.
A jak na to? Během dne se pozoruj a zapisuj si:
- Kdo mě naštval? Čím?
- Byl mi někdo nesympatický? Proč?
- Co se mi nelíbilo?
- Zklamal mě někdo?
Jak nahoře, tak dole. Jak uvnitř, tak vně. Znáš to? Ostatní lidé nám často nastavují zrcadlo.
A teď si upřímně odpověz:
„Kdy a v jakých situacích tohle dělám i já?“
Nech tu odpověď chvíli působit. Zhluboka dýchej a nehodnoť se. Není to dobře ani špatně. Prostě to tak někdy děláš.
Každá naše vlastnost má své místo a může nám k něčemu sloužit. I agresivita má svou důležitou stránku – v ohrožení nám může pomoci bránit sebe nebo své blízké. Vztek nám zase dokáže dodat sílu něco změnit.
Nejde tedy o to své stíny vymazat, ale najít jim v životě takové místo, kde nám budou dobře sloužit.
Na závěr si poděkuj za odvahu podívat se i na tu část sebe, kterou obvykle raději schováváš. Přizvi objevenou vlastnost do svého života a zkus najít situaci, ve které ji můžeš vědomě využít.
Protože i naše stíny patří k tomu, kým jsme. Bez nich bychom nebyli celiství.
2 - RITUÁLY S NAŠIMI PŘEDKY
O Samhainu se podle tradice otevírají brány mezi naším světem a zásvětím. Hranice mezi živými a mrtvými je nejtenčí, a tak můžeme se svými předky navázat spojení, přijmout od nich vzkaz, promluvit s nimi, nabídnout jim dar nebo vyslat poděkování.
Ať už byli naši předci jacíkoliv, jedno jim upřít nemůžeme. Vděčíme jim za svůj život. Kdyby nebylo jich, nebyli bychom tu ani my. A nečetli bychom právě tento text. :)
Samhain je krásnou příležitostí si to připomenout.
Můžeš třeba:
- Napsat dopis svým předkům. Vyjádři všechno, co jsi jim nestihla říct nebo co bys jim chtěla sdělit.
- Zapálit za ně svíčku a poslat jim svůj pozdrav, lásku nebo poděkování.
- Promluvit si se žijícími členy rodiny. Zeptat se na jejich vzpomínky, rodinné příběhy a na to, jak se žilo kdysi.
- Dopřát si meditaci a symbolicky se propojit se svými kořeny.
3 - RITUÁL OPOUŠTĚNÍ STARÉHO
Samhain není jen o našich předcích a o tom, co už odešlo. Je také o všem, co se teprve chystáme opustit.
O věcech, které si s sebou neseme možná déle, než bychom chtěli. O starých zvycích, myšlenkách, vzpomínkách i přesvědčeních, která už nám neslouží.
Zamysli se nad tím, co chceš ve svém životě změnit, uzavřít nebo nechat odejít. Všechno si napiš na malé papírky a zapal si rituální oheň nebo svíčku.
Vezmi jeden papírek do ruky a polož si několik otázek:
- Proč se toho chci zbavit?
- Co mi tato změna může přinést?
- Jak se budu cítit, až to nechám za sebou?
Papírek přelož a vlož do ohně nebo ho zapal od svíčky. Nech ho bezpečně shořet v nehořlavé nádobě. Stejně pokračuj s ostatními papírky. Až skončíš, na chvíli zavři oči a obrať pozornost k sobě.
Jak ti teď je?
Ještě jednou vyšli vděčnost za všechno, co právě propouštíš ze svého života. I za zkušenosti, které nebyly příjemné, ale něco tě naučily.
Nech to odejít s láskou a vědomím, že už to nemusíš nést dál.
Většinou nás podobné rituály časem vedou ještě dál. Když začneme opouštět staré mentální vzorce, změny se mohou postupně projevit i ve fyzické realitě. Třeba ukončením toho, co už přežilo svou dobu – práce, která nás nenaplňuje, nebo vztahu, který dávno přestal fungovat.
Přeji nám všem krásný Samhain, nechť jsou naše ponory hluboké a oslavy konce hojnosti bujaré.
☆꧁Laraii꧂☆







